 |
| Zdroj: www.galerieart.cz |
Protože jsme si více povídali o Adolfu Bornovi a dětem se zalíbil tento obrázek, který se ve skutečnosti jmenuje Neopětovaná láska (což ovšem děti nevěděly), dostaly za úkol vymyslet k ilustraci příběh.
Příběhy to byly pozoruhodné, posuďte sami. Tady jsou některé ukázky:
PŘÍŠERKY Z MĚSÍCE TITANU
Jednou se pan Ušatý vydal na procházku s paní Kudrnatou. Vyšli si nedaleko sopky, která místo toho, aby chrlila lávu, tak po ní tekla divná tmavá tekutina. Na jezeře, které vzniklo po vytékání tmavé hmoty ze sopky, se nádherně plavilo po loďce ze železa. Paní Kudrnatá povídá: "Já se vám pane Ušatý divím, že vás baví se starat o psa, co neštěká!" "A já se vám paní divím, že si každé ráno děláte na hlavě kudrliny!" A takhle ten jejich rozhovor pokračoval, pokud se znovu neozvala paní Kudrnatá: "Pane Ušatý, proč máte tak dlouhý a silný ocas a stejně na něm nikoho nenosíte?" On na to povídá: "Paní Kudrnatá, dejte si víno a já si dám vodu a pak vás i přes ten déšť odvezu domů." A tak šli pak každý k sobě domů.
DVĚ PŘÍŠERKY S DEŠTNÍKY
Byla jednou jedna příšerka a ta se jmenovala Bára. Jednou se vydala ven na procházku a pak si uvědomila, že si doma zapomněla deštník. V tu ránu začalo pršet, tak se musela vrátit zpátky. A když znovu vycházela, vzala s sebou i skleničku. Když už byla na cestě hodinu, potkala na cestě jinou příšerku, která se jmenuje Anička. Příšerka jménem Bára viděla, že Anička se chová úplně stejně jako on. Bára šla tedy za Aničkou a ptala se jí, jestli by s ní nekamarádila a ona jí řekla, že ano a od těch dob spolu kamarádí.
PŘÍŠERA A LADY
Byla jednou jedna příšera, která se jmenovala (pozor, byl to kluk a jmenoval se Karel), měl psa a ten byl Zdenda. Jednou šel do lesa, protože tam má rodinu a najednou se zastavil a zasekl, před ním stála nějaká holka, hned na první pohled se do ní zamiloval. Domluvili se, že v pondělí půjdou na rande. Karel se probudil a hned šel čekat na Kláru, to byla ta holka, co potkal včera večer. Když přišla, šli si koupit víno. Cestou zpátky začalo pršet, ale Karel byl připraven - měl deštníky a hodily se mu. Zjistil, že Klára je lady.
PAN VOPRŠÁLEK
Jednou pan Vopršálek šel ke stánku s hodogem a v Kauflandu seděla paní Vopršálková s tílkem, které bylo na léto, ale byla půlka podzimu. Pan Vopršálek šel s Vopršálkovou do Takka a koupil jí svetr z Ruska za sto korun. Byl ve slevě. A pak Vopršálek nechal u sebe Vopršálkovou přespat. Dali si kávu. Bylo to latté. Vopršálková u pana Vopršálka bydlela. Koupili si spolu psa dobrmana. Měla jméno Kati. Kati hrozně zlobila. Vopršálek chodil do firmy Hodog a stal se prezidentem a aVopršálková byla premiérkou.
PŘÍŠERA JMÉNEM ČVACHTAL
Ve městě žila příšera jménem Čvachtal. Byl docela sám, měl jenom mluvícího psa Žeryka. Žeryk mu jednou řekne: "Pozvi sousedku na návštěvu." Když ji pozve, bohužel zjistí, že ho nemá ráda a jeho láska k ní zmizela. Potom sousedku kdosi chtěl zabít, ale on ji zachránil a sousedka změnila názor. A po 48 letech je kdosi zabil. Jeho dítě potom se svou holkou šli ven s deštníkem a vínem. Vzali psa a zrovna začalo pršet. Potom pes zmizel do křoví a z toho křoví vylezla policie.
ŠŤASTNÝ ALIGÁTOR
Jednoho rána pan Aligátor neklidně vstal z postele, stál ve svém pokoji a zmateně vrtěl hlavou. "Mám už popáté ten samý sen." Byl z toho zmatený. Pokaždé se mu zdálo, že se dívá z okna a když se jen malinko nahne, tak vidí černo. Tentokrát ho napadlo, že by mohl zkusit udělat vše jako ve snu. A tak také udělal. Přišel k oknu a malinko se nahnul a zahlédl nádhernou paní Krokodýlovou. Pan Aligátor se zamyslel, jestli má jít za ní a pozvat jí na víno nebo si jí nevšímat, ale Aligátorovi to nedalo a řekl si, že ji pozve na víno. Rozběhla se za ní, ale na chodníku už nikdo nebyl. Najednou zahlédl na konci ulice její ocas. Rozzářil se a rozběhl se za ní. Ale nikdo tam nebyl. Potom se rozhlédl a uviděl její ocas ve dveřích obchodu. Rozběhl se a uviděl ji. "Ahoj, mohl bybybych tě popozvat na víno, prosím?" "Ano." Pan Aligátor vzal víno a vynesl ji na ocas a nalil jí víno. Najednou začalo pršet. Paní Krokodýlová vytáhla dva deštníky a jeden půjčila Aligátorovi. Oba dva byli šťastní. Paní Krokodýlová se ho zeptala: "Nevadí ti, že tady mám svého mazlíčka?" "Ne, nevadí." Konec.
RODINKA DIVOUŠKOVÝCH
Pan Divoušek, paní Divoušková a syneček Pavlík Divoušek. Pan Divoušek je prezident a paní Divoušková je líná máma a syneček Pavlík Divoušek chodí do školky. Pan Divoušek šel na procházku a jak jsem říkala, paní Divoušková byla líná, takže pán Divoušek měl strašně dlouhý a silný ocas a paní Divoušková si sedla a držela víno a deštník a pan Divoušek také a synoušek Pavlík Divoušek chodil po čtyřech. Když přišli z procházky, tak byli všichni mokří, tak se oblékli do čistého oblečení, potom protože pan Divoušek je prezident, tak musel jít pracovat, aby se země Kakabusí nezhroutila. Tak pan Divoušek pracoval a pracoval, konečně už dopracoval, tak si může povídat se svojí rodinou.
VOPRŠÁLKOVI
Jednoho dne sel pan Vopršálek z Číny. Potkal paní Vopršálkovou, která stála před kebabem a četla si časopis. Začalo pršet, paní Vopršálkové se rozpadl časopis v rukou. Pan Tomáš Vopršálek paní Evě Vopršálkové řekl, ať si mu sedne na ocas, že ji odnese domů. Paní Eva souhlasila a pan Tomáš se rozeběhl a doběhl až před dveře jejího bytu.
Žádné komentáře:
Okomentovat